Historie obce Mladoňovice

Historie obce Mladoňovice

Původní název obce zněl „Mladoňov“, ten se postupem času změnil na dnešní Mladoňovice.
Písemné prameny dokazující následnou událost se bohužel nedochovaly, ale je velmi pravděpodobné, že kníže Vladislav I., vládnoucí v letech 1109 - 1125, daroval nově založenému klášteru vilémovskému část pohraničního hvozdu - tzv. „bojanovský újezd“, v němž mimo jiné ležela i vesnice Mladoňov.
První písemná zmínka o Mladoňovicích pochází z roku 1329, nalezneme ji ve smlouvě uzavřené mezi vilémovským klášterem a Jindřichem z Lichtenburku, kde se mluví již o bojanovském újezdě jako o majetku vilémovského kláštera.
Po zániku vilémovského kláštera (v roce 1421 se stal spolu s dalšími českými kláštery obětí husitských nájezdů) získal veškerý klášterní majetek Jan Hervít z Rušinova. Následným majitelem se stal Markvart Špína z Jenišovic, který daný majetek společně s Mladoňovicemi prodal v roce 1491 Mikuláši Trčkovi z Lípy a na Lichtenburku.
Roku 1539 koupil panství Jan mladšímu Trčka z Lípy od svého otce Jana staršího Trčky z Lípy. Jan mladší Trčka z Lípy umřel bezdětný roku 1549. Po jeho skonu se majetek dostal do rukou Viléma Trčky z Lípy, který toto panství okolo hradu Oheb o šest let prodal. Novými majiteli se stali bratři Albert a Václav Robmhápové ze Suché, páni na Lichtenburku (Lichnici). Roku 1564 si výše uvedení sourozenci dané panství rozdělili. Václav Robmháp si ponechal mimo jiné i ves Mladoňovice, která od té doby náležela k panství ohebskému, jež se později nazývalo sečské.
Dne 28. listopadu 1583 celé panství změnilo majitele. Tentokrát se jednalo o Alberta Bryknara z Brukštejna. Po jeho smrti drželi panství synové Jiří a Albrecht. Později je znám pouze jeden majitel, a to Albrecht, který panství vyměnil na základě smlouvy z 16. července 1596 za panství tismické. A tak se Mladoňovice dostaly v roce 1596 do držení Karla Záruby z Hustířan za cenu 44 000 kop zlatých.
Roku 1628 přechází panství do rukou císařského plukovníka Františka de Couries, pána nasavrckého (francouzský důstojník v habsburských službách již za Rudolfa II.). Rod de Couries se v našem kraji příliš dlouho nezdržel, po smrti Františka a jeho syna přešlo panství do majetku pánů ze Schönfeldu. Posledními vlastníky panství byli Auerspergové.
Dle soupisu poddaných z roku 1651 byla v Mladoňovicích evidována tato příjmení: Koblížek, Remsů, Smolík, Kramplička, Valášek.
V roce 1653 zde bylo evidováno 5 sedláků. Na základě úředního sčítání lidu v roce 1900 bydlelo v Mladoňovicích 86 obyvatel. V roce 1903 jsou v Mladoňovicích zaznamenáni: hostinský Jan Smetánka, kovář František Víšek a rolníci, kteří mají více než 50 korců: Remsa Josef, Remsa František, Meduna Josef čp. 3, Meduna Josef čp. 6 a Kolář Jan.
Kolem roku 1900 byl v Mladoňovicích zřízen hasičský sbor.
V případě požárů se na pomoc sjížděly i SDH z okolních obcí. Například roku 1904 pomáhali při požáru v Mladoňovicích hasiči z Hrbokova, jež tento zásah vyšel na 4,80 K.
Nejdříve byly Mladoňovice osadou politické obce Liboměřice, v roce 1890 příslušely k politické obci Licibořice. Od roku 1910 byly součástí politické obce Deblov. V roce 1960 skončila činnost samostatného místního Národního výboru v Deblově, a tak se Obecní úřad v Mladoňovicích stal správní obcí pro místní části: Čejkovice, Deblov, Lipina, Mýtka, Petříkovice, Pohled a Rtenín.

 

Obec Mladoňovice, Ing. Ivana Blehová - starostka, tel.: 605 484 333, obec.mladonovice@worldonline.cz