Zdůvodnění k návrhu znaku a praporu obce Mladoňovice
Osada Mladoňovice, založená patrně Vilémovskými cisterciáky už kolem poloviny 13. století, se v současné době skládá z osmi místních částí - vlastních Mladoňovic, Rtenína, Petříkovic, Lipiny, Deblova, Mýtky, Pohledu a Čejkovic. První písemné zprávy o existenci jednotlivých částí jsou však z pozdější doby. Mladoňovice jsou připomínány v r. 1320, Čejkovice v r. 1429, ostatní vesměs v 16. století, Mýtka dokonce koncem století osmnáctého. Většina náležela po celé období feudalismu k ohebsko - vildštejnskému, později sečskému panství. Vyjma několika staletých lip nenajdeme na katastru dnešních Mladoňovic významnějších památek. Hodna zaznamenání je snad místní pověst o někdejším dolování zlata v místech zaniklé osady Zlatnice, kterou dosud připomíná jen příznačně pojmenovaný potok Zlatník.
V návrzích obecních symbolů Mladoňovic najdeme připomínku starého rodu pánů z Lichtenburka, z něhož Jindřich z Lichtenburka získal Mladoňovice a některé další vesnice od vilémovského kláštera (viz. upravená ostrev v erbovních barvách Lichtenburků). Kořeny ostrve naznačují stáří obce, z ní vyrůstající listy připomínají památné lípy na jejím katastru. Počet suků na ostrvi se shoduje s počtem místních částí obce. Zatímco zlatá tinktura upomíná také na pověst o dolování zlata, název zaniklé osady a podobně pojmenovaný potok, zelená symbolizuje okolní příjemnou lesnatou krajinu.